fb  Sdílet
   Informace    Recenze    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

napsáno 19.9.2009 

Recenze

Peter Jackson uvádí Wikus, Koobus a ti druzí…  
Bylo nebylo. Takhle začínají obvykle pohádky, v našem případě se budeme pohybovat na převážně vědecko - fantastickém terénu a tak by takový úvod nebyl vůbec od věci. Jenže zrovna do tohoto filmu se podobný začátek vůbec nehodí. Patří sem spíš něco na způsob: „Ohlašujeme se vám ze studia na Kavčích horách, kde se náš tým reportérů usilovně zabývá posledních dvacet let otázkou nepřizpůsobivých, mimozemských přistěhovalců. Průběžně se tedy vracíme k jednomu společnému tématu a tím je řešení neudržitelnosti fungování devátého okrsku (Proseku?) vzhledem k narůstajícím konfliktům v sousedních oblastech i v souvislosti s nutností vytvoření dlouhodobějšího mezinárodního plánu“.  
Ano, skutečně nejde o překlep, nemám na mysli kravaťáky, nicméně i k nim se dostaneme. Položme si základní otázku, kdo je to kreveťák? Pokud znáte Futuramu od tvůrců Simpsonových, nepochybně budete znát i pana Zoidberga. Takže teď si odmyslete animovaný formát, dosaďte si všechny ty soudobé trikové vymoženosti se kterými lze vyrobit dnes už prakticky cokoliv dostatečně slizkého a uvěřitelného a dostáváte hodně špatnou představu o tom, jak by to mohlo vypadat. Vím. Ale opravdu nemá smysl srovnávat, mezigalaktický tvor v tomto podání je svébytnou postavou a každé srovnání s tím, co tu bylo kdysi, je zavádějící.  
Wikus (Sharlto Copley) je kravaťák, který se oženil s dcerou významně postaveného vlivného muže, jenž stojí za „humanitární organizací MNU (MultiNational United), ale to rozhodně není důvod, proč byl povýšen(…). Před zhruba 28 lety se nad Johannesburgem objevila na nebi ohromná vesmírná flotila a nic se nedělo. Lidé čekali na válečný útok nebo na významné technologické pokroky. Nic a nic. Rozhodli se tedy násilím vloupat do lodi, protože už nedokázali čelit tomu napětí a nejistotě(?) Vevnitř našli asi milión anorektických bytostí, humanoidů. I když těžko říct, jestli by se ještě do této čeledi vlezli. Ti byli „evakuováni“ dolů, kde jim vyhradili území na pokraji všeho a na začátku ničeho. Takový byl devátý okresek. Chudinská čtvrt plná polorozpadlých chatrčí, kde víceméně na periferii společenského zájmu, spíše trpně snášeni, než akceptováni, pobývali již přes dvacet let. Teď je čas na změnu, protože nepokoje sousedních oblastí jsou čím dál víc bouřlivější, lidé z ghet a slumů mají pocit ohrožení, které vyjadřují na kameru ve vložkách zpravodajských vstupů. Jako nástavba je tu bující ilegální obchod se zbraněmi, které jsou ale ovládatelné jen na podkladě mimozemského Dna, takže ta - da – dam - tam… Mluví o případech únosů, ohrožování, permanentního napětí, chtějí, aby tito nepřizpůsobiví (…) byli odsunuti jinam. Nepokrytě dávají najevo, že nejlíp by bylo, kdyby se pakovali tam, odkud přišli (do Rumunska?). Nic jiného si ostatně nepřejí ani mimouši, ale ono to není tak jednoduché, když k tomu, aby mohli odcestovat potřebují loď, ze které už ale odpadnulo tolik části, že se zdá být trvale mimo provoz. Nicméně změny se chystají a události vřou pod povrchem.  
Wikus van der Merwe dostane úkol přesídlit cizince do zóny 10 (pro více informací hledat pod heslem „konečné řešení židovské otázky“ a dále pak Bergen - Belsen, Dachau, Osvětim, Mauthausen, atd.). První krok je uvědomit tyto bytosti o nastalé změně, rozdat jim úřední formuláře a zajistit jejich souhlas. Vzhledem k tomu, že komunikace na této úrovni celkem vázne, celá transakce se jeví jako pořádné fiasko.  
Díky formálnímu zpracování, převážně z první třetiny filmu, kdy se využívá prakticky všechno záznamové médium, máme možnost nahlížet na postavy více objektivně a tak vidíme Wikuse na firemním videu, jak se snaží být hodný a způsobný chlapeček z dobré rodiny, zároveň nám však dává proniknout do nepříliš lichotivých vrstev jeho osobnosti a to nejenom v rámci operace přesídlení. I v kanceláři vidíme slizkého kariéristu, který se nezdráhá použít sebenechutnější zbraně k dosažení svých často nemorálních cílů. V jedné z chatrčí „cizinců“ se nakazí jejich biologickým materiálem. Ta změna, která se v průběhu několika dní transformace odehrává není jenom přerod v jinou formu života, ale hlavně osobnostní přerod. Pamatujete si na anarchistický „Klub rváčů“ od Finchera? Jeho ústřední antihrdina Jack nebyl sice tak zatracený jako tento model, přesto však měl řadu styčných prvků. Šlo o mentální rovinu obecného chápání věcí a osobní nastavení. Na konci procesu, zhruba po 72 hodinách od nákazy, nám jej režisér Blomkamp ukazuje jako hotového, ukončeného jedince. Nikdy se nenarodil doopravdy a až zkušenost mu musela otevřít oči, ukázat mu věci, které neviděl, protože nedokázal svůj zrak správně používat. (Ano, nabízí se tu i paralela s Matrixem).  
Takže teď máme tu čest s člověkem, kterého si dokážeme vážit, protože to, co jsme znali dosud, byl jen jeho nepatrný odraz, bohapustá pokřivená karikatura, opovrženíhodný hybrid. Ironie je, že do takového levelu se dostane v podstatě až po smrti své původní podoby, ale možná to byl prostě kafkovský záměr ukázat přerod (v tomto případě v cosi lepšího) ad absurdum.  
V úvodu zaznělo cosi jako příslib konfliktu mezi principem dobra a zla, abychom tento základní spor mohli naplnit musíme ještě dosadit do škatulky negace. Sem patří Koobus (David James), velitel vojenské jednotky, která pracuje pro MNU. Dlouhá léta působil ve Velké Británii a i díky tomuto faktu se na svého kolegu afrikánce dívá poněkud shůry, s typickou anglickou nadřazeností. Zároveň v sobě neskrývá, ale otevřeně manifestuje, přemíru agrese. Díky povaze svého povolání má denně spoustu příležitostí, jak negativní emoce ventilovat a to naprosto regulérně a v podstatě legálně, jen na úkor své pověsti. Ale ta je mu jedno. Jeho postava je vykreslena šablonovitě a komiksově zjednodušeně. Už z prvotní scény s nasazeným Wikusem, je nám jasné, koho máme před sebou a až do doby, kdy nám z plátna zmizí definitivně k žádnému překvapení nedojde. Jako vyloženě trapné hodnotím zbytečné scény jako byl konflikt mezi ním a Christopherem Jonesem (hlavní krevetí charakter, jenž má lidské jméno, protože by to tak pozemšťané chtěli, tak to vyplývá ze skutečně vypracované ankety ). Scénář mu velí říkat věty typu: „Zbožňuji tuto práci, baví mě vás zabíjet a vidět umírat a ještě za to dostanu zaplaceno.“  
Vedle již zkostnatělého zobrazování institucí jako je ministerstvo obrany či struktury vojenské správy stejně tak považuji za trochu klišé nadužívání motivu konspirace a vůbec teorií spiknutí. Zde například dochází k šokujícímu odhalení skutečné podstaty organizace MNU, jejíž plán rozhodně nevychází ze solidárních pohnutek, ale z daleko prozaičtějších důvodů. Jedním dechem ovšem dodávám, že takový obraz je nejspíš ten nejpravděpodobnější a tak by dost možná potkal kreveťáky stejný osud jako v této fikci. Fikci až mystifikaci.  
Celý projekt je totiž jedna obrovská reklamní kampaň, která právě na základě principu reality show vyvolává v humanoidu dojem, že nejde jenom o film, ale že za tím stojí skutečná událost. Není to jistě nijak přelomová metoda uchopení základního konceptu, vrací nás to do dob fenomenálního ohlasu dnes již kultovního hororu „Blair Witch Project“, a nemusíme zacházet tak hluboko do minulosti, stačí si vybavit stoprocentní reality záležitost „Rec.“, „publicistický“ zombie horor uvedený nedávno u příležitosti přehlídky současného španělského filmu „La Pelicula“. Nezbývá než podotknout, že je to velmi funkční a účelná metoda jak diváka vtáhnout do děje a vyrobit z něj přímého účastníka. Bez ohledu na to, jestli má příznivý vztah k této moderní, na pohled totálně neumělecké, vysoce komerční formě. V takovém duchu nevznikl jenom film samotný, ale jsou tak zkonstruovány i oficiální webové stránky, kde se vám například v sekci MNU představí půvabná moderátorka (či PR manažerka), která bez známky nadsázky upozorní na jednotlivé sekce a možnosti prostoru v němž se nalézáte a neopomene zdůraznit vaši šanci získat jedno z pěti lukrativních nabízených pracovních míst v této organizaci. (Čtyři podřadné pozice jsou také nabízeny pro kreveťáky).  
Mimo virtuální svět se i díky propagačním materiálům a na základě různých koláží ocitáte v další variantě této chytře rozehrané hry.  
Příběh se točil v reálných lokacích Johannesburgu, jihoafrické metropole, jejíž existující chudinská čtvrt na okraji Soweto, Tshiawelo posloužila jako samotný devátý okrsek. Tamní obyvatelé byli přestěhováni do asi dvacet kilometrů vzdálených státních bytů a na jejich zdevastovaném území se začalo s upravováním pro účely natáčení. Zrecyklováním někdejších ubohých příbytků vznikla nová řada chatrčí. Točilo se v suchých zimních měsících pro vytvoření patřičně bezútěšného, apokalyptického dojmu. Debutující režisér Neill Blomkamp se v tomto městě narodil, než se odstěhoval do Kanady, proto měl od začátku jasnou představu o tom, jak dosáhnout výsledného efektu. Jsou to reálie, které nejsou moc obvyklé, o to působivější je výsledek. Těžko si teď představovat jiné místo, které by posloužilo lépe a věrohodněji, než právě Johannesburg.  
V souvislosti s filmem se zdůrazňuje často jeho nízký rozpočet a navzdory tomu velkolepý dojem, který budí. Fakt nevím, jak tohle okomentovat. Hodila by se sem nějaká trefná glosa, pořekadlo? Taky bych mohl rozumně pokyvovat hlavou a na dálku uznale režiséra nebo dokonce celý štáb počastovat. Jenže mě spíš napadá, jak je to hrozně relativní a zhýralé uvažovat v těchto schématech, kdy se 30 milionů usd (v přepočtu zhruba 520 milionů kč) považuje za nízký rozpočet. Nemělo by se spíš zamýšlet nad tím, jestli nová bondovka nešla skutečně natočit levněji, než za 300 „mega?“ Možná je to zázrak. Možná je jen tento sektor silně nadhodnocený a peníze, které jste získali třeba grantem se rozmařile utrácejí jistě snáze, než kdybyste si je museli vydělat. Ať už je to jakkoliv, „District 9“ je jednoznačně událostí tohoto podzimu (zůstaňme na zemi, o dekádu se jednat asi nebude) a to bez ohledu na to, jestli vás sci –fi baví či nikoliv. S celkem jasně čitelným sociologickým podtextem a i přes všechnu tu prozaičnost je velká šance, že vás to dostane přesně tam, jak se plánovalo.  
PS: A nominaci na největší zrůdu všech dob opět bohužel nedostane ani zombie ani kreveťák. Ta –da- dam- tam…(ale je to jenom „JAKO“, takže pohoda, stay cool…).  
 
 
 
 
 

4236, 9 z 10


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Středa 29. 1. 2020 Svátek má Zdislava
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz