činohra
V divadlech od 12.10.2011



Motto
Příběh naprostého vzájemného neporozumění.

Krátký popis upravit informace o pořadu
Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha.

Nemám v úmyslu soustředit vinu nebo obvinění na jednu konkrétní postavu, ale chci, aby to byla tragédie nepochopení a lhostejnosti vůči ostatním.

Tennessee Williams
(Z dopisu agentce Andrey Woodové, 27.8. 1947)

Počátkem roku 1945 začíná Tennessee Williams pracovat na hře Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire).
Hra se původně jmenovala Neproniknutelná noc, pak byla přejmenována na Tramvaj do stanice Touha. Williams ji dokončil v roce 1947.
Premiéra se konala v Ethel Barrymore Theatre v New Yorku 3. prosince 1947 (po řadě zkušebních představení v New Havenu, Bostonu a Philadelphii), v režii Elie Kazana hráli Jessica Tandyová (Blanche), Kim Hunterová (Stella), Marlon Brando (Stanley), Karl Malden (Mitch). Naposledy 17. prosince 1949.
Hra získá Pulitzerovu cenu za drama, Donaldsonovu cenu a Cenu newyorských divadelních kritiků a stává se tak prvním dramatem, které získalo naráz tyto tři ceny.
V roce 1951 natočil režisér Elia Kazan slavný snímek Tramvaj do stanice Touha, který získal 12 nominací Americké filmové akademie, z nichž čtyři byly proměněny v Oscary. Kromě Marlona Branda byli nejvyšší filmovou trofejí oceněni všichni hlavní představitelé – Vivien Leighová, Kim Hunterová a Karl Malden.
Československá premiéra Tramvaje do stanice Touha se konala v ostravském Divadle Petra Bezruče (8. listopadu 1960) v překladu Bedřicha Bechera a na představení spolupracovali hned čtyři budoucí členové Činoherního klubu – režie: Jan Kačer, výprava: Luboš Hrůza, Blanche: Nina Divíšková /alternace Marie Viková/, Stella: Jiřina Třebická /alternace Štěpánka Ranošová/.
Tramvaj do stanice Touha je druhou hrou Tennessee Williamse, která se objevuje na repertoáru Činoherního klubu. Tou první byl Skleněný zvěřinec v režii Vladimíra Strniska (premiéra 25. března 1997) s Věrou Galatíkovou (Matka), Petrou Špalkovou (Dcera), Ivanem Řezáčem (Syn) a Tomášem Pavelkou (Host).

Ti lidé, jeden každý, cítí, myslí a jedná pouze z popudu sebe. Každý má své samostatné Já. Prostě neprojevuje se tam žádná autorská vůle. A právě to je základ dokonalosti této hry.
Je to americká hra, která je navíc vpravdě americká. Čím déle do této hry pronikáte, tím víc chápete, jak hra je nekonečně duševně plná a smekáte před tímto dramatikem pomyslný klobouk. Možná, že je dobře, že je to můj první Tennessee Williams vůbec, kterého mám tu čest inscenovat, byť tak pozdě. Ale myslím, že je dobře, že tak pozdě.

Ladislav Smoček

Herci Lucie Žáčková, Jan Hájek, Marika Procházková, Matěj Dadák, Lada Jelínková, Otmar Brancuzský, Václav Šanda, Petr Křiváček, Zuzana Vojtíšková