Israel Horovitz (nar. 1939)
Patří k nejúspěšnějším a nejproduktivnějším americkým dramatikům. Celkem napsal více než 50 divadelních her, které byly přeloženy do asi 30 jazyků. Píše také filmové a televizní scénáře. Proslavil se dramatem The Indian wants the Bronx (Indián chce do Bronxu), v němž zahájil svoji hereckou kariéru Al Pacino. Horovitzova aktovka Line (Fronta) se na off-off-Broadwayi hraje už třicátou sezonu. V posledních letech Horovitz vytvořil cyklus divadelních her, které dějově umístil do svého bydliště v Gloucesteru a uvedl v divadle, které v roce 1980 založil. Hra Chvíle pravdy je právě jednou z těchto her. Autor přijel do České republiky a osobně se účastnil všech představení v Divadle na Vinohradech.

Dagmar Havlová
Byla členkou Divadla na Vinohradech v letech 1979 - 1997, k jejím nejvýznamnějším rolím patřila například Jana v Anouilhově Skřivánkovi, Kateřina v Shakespearově Zkrocení zlé ženy, Lady Macbett v Ionescově Macbettovi. Velký úspěch měla jako Eva v Gazdině robě a v roli královny Kristiny ve stejnojmenné Strindbergově hře. Hrála ve více než padesáti filmech a dvou stovkách televizních inscenací. Získala mnoho různých cen. Dagmar Havlová - Veškrnová je nositelkou četných vyznamenání, členkou mnoha mezinárodních divadelních a hlavně charitativních organizací, nositelkou jordánského Řádu renesance, členkou různých komisí, například Etické komise ČLK i členkou Správní rady pražské AMU. Je spoluzakladatelkou a dlouholetou předsedkyní Správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Kromě dalších aktivit spravuje Nadace VIZE 97 Pražskou křižovatku, místo kulturních a duchovních setkání, a uděluje každoročně Cenu VIZE 97 určenou soudobým vědcům, kteří významně překročili horizont své spocializace a originálním způsobem obohatili lidské poznání. Nadace VIZE rozdala od svého vzniku už 98 milionů Kč lidem, kteří jsou v nouzi (naslouchátka, polohovací lůžka, invalidní vozíky atd.).

Petr Kostka
Pochází se starého divadelního rodu, jehož kořeny sahají až do první poloviny předminulého století. Studoval na DAMU, ale studia nedokončil a získal angažmá v Městských divadlech pražských (1960-1974). V letech 1974-1994 působil v Národním divadle, v roce 1994 se stal členem uměleckého souboru Divadla na Vinohradech, kde působí dodnes. Každou rolí potvrzuje svou profesionalitu a přemýšlivý i citlivý přístup ke svěřené postavě. Mezi jeho významné role v DnV patří například Ezra Manon (Smutek sluší Elektře), Andrew (Milostné dopisy), Steinberg (Královna Kristina), Tobiáš (Křehká rovnováha), Pan de Saint- Vallier (Král se baví) a další. Nezapomenutelnými se staly i jeho komediální postavy, například Horác Vandergelder (Dohazovačka), Isidoro (Poprask na laguně), Pan Dřímota (Dům čtyř letor), Pokorný (Rodinný večer). Petr Kostka je nositelem ceny Thálie za rok 2003.

Ladislav Smoček
Vystudoval DAMU, po studiích působil tři sezony v Brně, na začátku 60.let se vrátil do Prahy (Laterna magika). Spolu s Jaroslavem Vostrým založil Činoherní klub, ve kterém působí dodnes jako režisér. Je autorem her Piknik, Bludiště, Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, Kosmické jaro, Bitva na kopci, Pozdě k ránu. V roce 2004 obdržel Cenu Karla Čapka za "divadelní hry a povídky, které v české literatuře jedinečným způsobem zobrazují groteskní existenci člověka v současném světě". V Divadle na Vinohradech nastudoval už několik inscenací: Schnitzlerovu hru Duše, krajina širá (1992), Poprask na laguně (1994), Milostné dopisy (1996) a Povídky z vídeňského lesa (1998).