činohra



Motto
Nová generační inscenace jedné z vrcholných komedií Williama Shakespeara vykládá text hry s jemnou ironií, ovšem bez schválností a se vším, co dílům velkého alžbětince náleží.

Krátký popis upravit informace o pořadu
Název této Shakespearovy komedie, podobně jako Dobrý konec všechno spraví nebo Oko za oko, připomene přísloví či ustálené rčení (něco na způsob „dělat z komára velblouda“). Již slovo „povyk“ v češtině (stejně jako v anglickém originále) nevzbuzuje jen představu hluku či křiku, ale také shonu, zbytečného a vzrušeného pobíhání sem a tam, navíc zbytečného zmatku, paniky a poprasku. I když název sám nenaznačuje nic o povaze tohoto povyku, jako předpověď divadelního počasí funguje spolehlivě, neboť vyzařuje zvukovou i kinetickou energii Shakespearovy komedie od jejího začátku (příjezd dona Pedra do Messiny) až do jejího konce (závěrečný tanec) a předjímá i společenský skandál, který je páteří hlavní dějové zápletky. Stejně bohaté a intenzívní je sémantické záření slova „nic“. Je to velké Shakespearovské slovo, protože je v něm zaklet příznačně shakespearovský paradox. Shakespearovo „nic“ je vždycky něco, dokonce něco velmi významného. Příkladem může být nejslavnější Shakespearovo „nic“, které vysloví Kordélie v Králi Learovi. Její opakované „nic“ má nespočet významů, a co víc, z tohoto „nic“ vlastně ve hře vzejde všechno, co jest tragédie Král Lear. Podobně povyk v komedii Mnoho povyku pro nic není o ničem, ale zcela evidentně o něčem...

Herci Martin Čepelík, Jakub Tvrdík, Luboš Přívozník, Adam Ondřich, Mikoláš Tyc, Jiří Hlásek, Ondřej Pečený, Jana Pleskačová, Týna Tyllerová, Petra Kocmanová, Pavel Richta, Běla Fuková, Kateřina Tyllerová, Jana Blažková, Kateřina Velichová, Kryštof Mende, Ondřej Lechnýř, Dan Parobek, Jiří Panzner, Bára Mišíková, Markéta Jurná, Vojtěch Dyk, Kristýna Černá