DNArt - Studio Hrdinů, Praha 7
Informace Obsazení
V divadlech od 27.11.2013
Sdílet
Motto
„Křížence nezkřížíš.“ „Já jsem příroda. Já opyluji.“
Krátký popis upravit informace o pořadu
"Bůh hraje představení, ale já jsem nakouknul za jeviště a nic tam není. Jen tma. Dejte mi nukleotidy!" Hudebně-taneční představení o objeviteli principů dědičnosti Johannu Gregoru Mendelovi. Zpívající opat, roztančený mikrosvět buněk, znějící genetika.
Herci Gabriela Míčová, Pasi Mäkelä, Barbora Látalová, Miloš Orson Štědroň, David Holý
Popis
Johann Gregor Mendel (1822, Hynčice – 1884, Brno) – mnich, zakladatel genetiky a opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.
Ve skleníku v zahradě opatství se věnoval křížení hrachu a sledování jeho potomstva. Hrách setý (pisum sativum) je pro pokusy ideální, protože je samosprašný, rozmnožuje se pohlavní cestou a má stálé znaky. Mendel se nejprve zaměřil na výběr stálých znaků, poté experimentoval s umělým oplodněním rostlin a následně zpracovával data. Mendel byl prvním, kdo při křížení rostlinných druhů objevil a pozoroval jistou pravidelnost znaků, a tuto dokázal i číselně vyčíslit. Na základě svých dlouholetých pozorování (trvala 8 let) a pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Svou teorii publikoval v roce 1866 v dnes již klasické knížce Pokusy s rostlinnými hybridy (německy Versuche über Pflanzen-Hybriden). Ve své době však Mendel nalezl uznání jen jako opat, šikovný učitel a tajuplný vědec, který dělal v zahradě jakési pokusy. Předběhl totiž dobu o několik desítek let. Šest let po vydání Darwinovy teorie přednášel Mendel o svých výzkumech. Nikdo z posluchačů nepochopil obsah jeho teorie. Stejně tak nikdo z přírodovědců, kteří dostali do rukou sborník Přírodovědného spolku s Mendlovou prací, si neuvědomoval, že má před sebou dílo, které se stane po roce 1900 základem nového vědního oboru. Darwin údajně ani nerozřezal stránky studie, kterou mu Mendel zaslal poštou.
Mendela lze však právem řadit k nejvýznamnějším světovým objevitelům, například po bok Alberta Einsteina. Důkazem toho je, že za poměrně krátkou dobu ovlivnily jeho objevy všechny oblasti biologie. Dnešní genetika by bez Mendela neexistovala.
Johann Gregor Mendel (1822, Hynčice – 1884, Brno) – mnich, zakladatel genetiky a opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.
Ve skleníku v zahradě opatství se věnoval křížení hrachu a sledování jeho potomstva. Hrách setý (pisum sativum) je pro pokusy ideální, protože je samosprašný, rozmnožuje se pohlavní cestou a má stálé znaky. Mendel se nejprve zaměřil na výběr stálých znaků, poté experimentoval s umělým oplodněním rostlin a následně zpracovával data. Mendel byl prvním, kdo při křížení rostlinných druhů objevil a pozoroval jistou pravidelnost znaků, a tuto dokázal i číselně vyčíslit. Na základě svých dlouholetých pozorování (trvala 8 let) a pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Svou teorii publikoval v roce 1866 v dnes již klasické knížce Pokusy s rostlinnými hybridy (německy Versuche über Pflanzen-Hybriden). Ve své době však Mendel nalezl uznání jen jako opat, šikovný učitel a tajuplný vědec, který dělal v zahradě jakési pokusy. Předběhl totiž dobu o několik desítek let. Šest let po vydání Darwinovy teorie přednášel Mendel o svých výzkumech. Nikdo z posluchačů nepochopil obsah jeho teorie. Stejně tak nikdo z přírodovědců, kteří dostali do rukou sborník Přírodovědného spolku s Mendlovou prací, si neuvědomoval, že má před sebou dílo, které se stane po roce 1900 základem nového vědního oboru. Darwin údajně ani nerozřezal stránky studie, kterou mu Mendel zaslal poštou.
Mendela lze však právem řadit k nejvýznamnějším světovým objevitelům, například po bok Alberta Einsteina. Důkazem toho je, že za poměrně krátkou dobu ovlivnily jeho objevy všechny oblasti biologie. Dnešní genetika by bez Mendela neexistovala.
Přihlášení
Registrace
